8) Zpátky do Bolívie-Isla del Sol- Jižní Amerika 2008 - Obrazový cestopis
9.9.2008 - Ráno v 7:40 jsme opustili Puno a za 25 Solů jsme vyrazili do Bolívie. Přesně v 9:51 jsme překročili hranici, kterou tady na poloostrově vybíhajícím do jezera Titicaca představuje tato nepřehlédnutelná brána.
V Bolívii mají o hodinu víc než v Peru, takže jsme se hnedle posunuli blíže poledni. Než si osazenstvo našeho autobusu (TourPerú) vyřídí vstupní formality, můžeme se porozhlédnout po zdejším free-shopu.
Ve čtvrt na dvanáct jsme dorazili do prvního bolivijského města, kterým je Copacabana. Zaplatili jsme si loď na Isla del Sol (15Bs.) a vydali jsme se po Třídě 6.srpna na krátkou procházku po městě.
Asi nejzajímavějším objektem v Copacabaně je tato bělostná katedrála na Náměstí 2.února.
Pod obědě jsme se přesunuli na Ostrov Slunce. V přístavu jsme hned po příjezdu zaplatili vstupní polatek 5Bs. a za odměnu jsme si mohli vyšlápnout toto Incké schodiště (Escalera del Inca). V nadmořské výšce 3796m s báglem na zádech to byl vskutku neopakovatelný zážitek...
Náš výšlap, během kterého nás s úsměvem na rtech povzbuzoval místní klučík, nás zevedl do nadmořské výšky 3926m do hostelu Inti Wasi Lodge. Cena 80Bs. za osobu sice nebyla úplně to největší terno, ale stoupat někam dál jsme už rezolutně odmítli. Domeček se sociálním zařízením mimo civilizaci měl ale něco do sebe...
Odpoledne jsme vyrazili na obhlídku jižní části ostrova. Postupně jsme vyšlápli až na vyhlídku do nadmořské výšky 4046m. Jako na dlani tu před námi leželo jezero Titicaca i sousední Isla de la Luna.
Původně jsme měli v plánu dojít až k inckým ruinám, ale ty se ukázaly být mimo náš dosah. Kvapem se blížil soumrak a nám se nechtělo bloudit po ostrově bez jediného světýlka. Ovšem i západ Slunce, který ostrov přibarvil zlatavým nádechem stál za to!
Z Ostrova Slunce zbyly jen temné obrysy a Slunce osvětluje už jen mraky na obloze. To je ale romantika :-) Teď už ale rychle do hostelu, než bude tma...
10.9.2008 - Druhý den odjíždí loď do Copacabany v 10:45 a kupodivu stojí o pět Boliviánů víc, než na cestě sem. Cesta na pevninu trvá zhruba hodinu.
Tak tedy Adios Isla del Sol. Bylo to fajn, ale chtělo by to mnohem víc času. Na prohlídku ostrova je třeba vyhradit určitě alespon jeden celý den.
V 13:40 vyrážíme z Copacabany do La Pazu. V cestě nám stojí úžina mezi městečky Tiquina a San Pablo, kterou náš autobus musí zdolat pomocí tohoto primitivního prámu. My se tu definitivně loučíme s jezerem Titicaca.
